Sociální patologie je souhrnné označení pro nezdravé, abnormální, všeobecně nežádoucí a škodlivé jednání člověka, skupiny lidí, popř. organizace, které není v souladu se chválenými a uznávanými normami společnosti. Tímto jednáním dochází k porušování norem a formálně uznávané hranice.
Sociální patologie je poměrně rozsáhlou oblastí, která zahrnuje všechny formy delikventního i kriminálního jednání, závislostní jednání, agresivní jednání vč. šikany
a násilí, které může být zaměřeno jak vůči jiným osobám, tak vůči vlastní osobě, ale také vůči věcem či zvířatům.
Je nutné si uvědomit, že negativní důsledky tohoto jednání zpravidla neovlivní jen život jednotlivce, ale mnohdy i širší sociální okolí, tj. rodinu, přátele nebo blízké, a i oni jsou tímto jednáním ohroženi.
Pomoc nabízím klientům, kteří mají problém v těchto oblastech:
Sebedestruktivní jednání a sebevražedné myšlenky
Každý ve svém životě jistě poznal člověka, který se myšlenkami na sebevraždu vážně zabýval, případně se o ni i pokusil. Podle údajů Světové zdravotnické organizace každý den spáchá sebevraždu přibližně 3.000 lidí na celém světě, což odpovídá zhruba jedné sebevraždě za 40 vteřin
a přibližně 1.000.000 sebevražd ročně. Počet sebevražedných pokusů je odhadován na dvacetinásobek. Málokdo si dokonce uvědomuje,
že následkem dokonaných sebevražd ročně umírá v ČR mnohem více lidí než při autonehodách. Dle ČSÚ je to zhruba o 2.000 osob více.
Problematika sebevražedného jednání zahrnuje především sebevraždu nedokonanou, tj. pokus a sebevraždu dokonanou, které končí smrtí. Současně sem ale patří i sebezabití (což není totéž), sebeobětování a samozřejmě i sebepoškozování.
Předmětem mého zájmu (odbornosti) jsou především klienti se sebevražednými a sebepoškozujícími tendencemi, jejich rodiny, přátelé, blízcí,
ale i pozůstalí v případě sebevraždy dokonané. Z profesní zkušenosti mohu potvrdit, že sebevražda, ať už dokonaná či nedokonaná, přímo ovlivňuje minimálně šest lidí a emocionální trauma rodiny a přátel může trvat i několik let. Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že sebevražedné jednání zásadním způsobem ovlivňuje strukturu rodiny, klima i vztahy uvnitř rodiny. Proto je velmi důležitá práce nejenom se samotným klientem,
ale také s jeho rodinou a to především z toho důvodu, že rodina může velmi významně posilovat dispozice k tomuto jednání, může být inspirací (návodem), nebo může dokonce velmi významně přispět k recidivě tohoto jednání.
Závislostní jednání
Především závislost na alkoholu, nikotinu, lécích, drogách. Pracuji ale také s klienty, kteří mají problém s nadměrným přejídáním nebo naopak
s hladověním nebo se jim prostě jen nedaří hubnou. Pracuji i s klienty, kteří jsou závislí na činnosti např. na práci (workoholismus), hře na automatech (gambling), na internetu, PC, mobilu, aj. technologiích. Zkušenost mám i s klienty, kteří jsou závislí např. na jiné osobě či organizaci.
Násilné jednání a agrese
Nemusí být jen fyzického charakteru. Agrese i násilí se mohou vyskytovat také ve formě verbální, kdy agresor v oběti vyvolává především strach, ponížení, pocity křivdy či viny a ve formě symbolické, kdy agresor používá celou řadu gest. Obě tyto formy můžeme označit za násilí psychické. Vedle těchto dvou forem se vyskytuje i násilí ekonomické, které vychází z ekonomické závislosti na agresorovi, dále sociální, které je založeno na izolaci oběti od okolí a sexuální, které vychází z vynucených sexuálních praktik.
Pokud se nacházíte v roli oběti, nedaří se vám z ní vymanit, nemáte sílu na to říct „dost“ nebo jste natolik bezradní a zoufalí, že nevíte jak dál, mohu vám pomoci zmobilizovat vlastní síly a nastartovat proces změny dosavadního života.
Šikana
Je velmi vážnou agresivní poruchou chování, která se vyskytuje v sociálním prostředí od útlého věku až po stáří. Právem je považována za negativní společenský fenomén, neboť není záležitostí pouze jedinců, ale naopak těžkou poruchou vztahů ve skupině. Základní charakteristikou je především nepoměr sil mezi agresorem a obětí.
Šikana je nejčastěji spojována se školním prostředím, tj. žáky. V posledních letech je ale významně zaměřena také na učitele. Poměrně známou
je i šikana na pracovišti jako mobbing, bossing či sexual harassment. Velmi nebezpečnou a současně velmi rozšířenou formou je i kyberšikana
a v neposlední řadě, bohužel, ne zcela ojedinělou bývá i šikana seniorů.
S touto problematikou mám bohaté zkušenosti a z této pozice si troufám tvrdit, že šikanu v jakékoli formě je nutné řešit, neboť neřešení šikana má katastrofální důsledky na náš budoucí život. Pokud tedy o šikaně ve svém okolí víte, či jste přímo v pozici oběti, nebo jen prostě nevíte koho požádat o pomoc či jak vše řešit, neváhejte se obrátit o pomoc.
Extremismus
Extremismus je termínem pro jednání, které je mimo střední (hlavní) proud společnosti a díky kterému dochází k porušování a neuznávání společenských standardů. Toto jednání bývá motivováno zejména rasovou, národnostní, náboženskou nebo jinou sociální nenávistí.
S extremismem velmi úzce souvisí ideologie, která je založena na prosazování mocenských zájmů, dále xenofobie, což je jistý projev nenávisti vůči všemu cizímu a samozřejmě i fanatismus, což je slepá a vášnivá zaujatost, které je charakterizována nekompromisním, netolerantním a krajně jednostranným postojem. Extrémním příkladem fanatismu je terorismus, který můžeme chápat jako promyšlené, násilné a nepředvídatelné politické jednání, jehož hlavním cílem je vyvolání pocitu strachu a paniky. Teroristické metody používají jak ultrapravicové, tak ultralevicové skupiny.
Pokud s touto problematikou máte osobní zkušenost, jste terčem opakovaných útoků, nebo se něco podobného děje ve vašem okolí a vy nevíte,
co s tím, i v tomto případě se na mě můžete obrátit s žádostí o pomoc.
Rodinná/partnerská problematika
Tato problematika v sobě skrývá řadu oblastí, které pro nás mohou být zatěžující, vyčerpávající a mnohdy i život ohrožující. V rámci tohoto systému je možné setkávat se snad se všemi oblastmi sociální patologie, tj. záškoláctvím, šikanou, agresí, násilím, závislostí, sebevražedným jednáním, extremismem aj., a to jak v pozici partnera, tak rodiče, ale samozřejmě i dítěte.
V rámci této problematiky je možné se setkat i s problémy v oblasti transgenerační, které především vycházejí z předávání rodinných vzorců chování z jedné generace na druhou. Dále s problémy v oblasti strukturální, kdy jedinec nezvládá nějakou ze sociálních rolí nebo může docházet ke konfliktu několika těchto rolí a posledním okruhem jsou problémy v oblasti systemické, které nejčastěji zahrnují nevhodnou komunikaci uvnitř rodiny
či nezvládání rolí v rámci rodinného systému.